Nezbytnost mariánské úcty

Katolický lid věří v pravdivost rčení: „Mariino dítě se nikdy neztratí.“ Jestliže se pozemská matka neštítí žádné oběti, aby zachránila své dítě před smrtí, o co více obětuje Maria všechno, aby nás zachránila před věčným zatracením! Samozřejmě nesmíme opovážlivě spoléhat na tuto pravdu, pokud si jako pravé Mariino dítě nevezmeme za vzor svého života příklad Matky Božího Syna.

Přípravná modlitba

Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věřících a zapal v nás oheň své božské lásky.

Ó, Maria, Neposkvrněná Panno a Matko Boží!
Ty jsi vyvolená dcera Otce,
věrná nevěsta Ducha Svatého
a nejčistší matka Ježíšova.

Protože jsi Ježíšova matka, jsi také naše matka.
Jsi moje matka, moje Paní a Královna!

Vypros mi osvícení a lásku Ducha Svatého,
abych tě stále lépe poznával a více miloval.
Budu-li zcela patřit tobě, budu také zcela patřit Ježíši.

Celý se Ti dávám, ó Maria, Tobě samé chci patřit. Amen.

Ave Maris Stella

Zdrávas, hvězdo moří, Živitelko Boží, ustavičná Panno, blahá nebes bráno!	Ave, maris stella, Dei mater alma atque semper virgo, felix caeli porta.
„Ave“ Tobě pěla ústa Gabriela: mír nám vlej, když jméno Eva zpět je čteno.	Sumens illud „Ave“ Gabrielis ore, funda nos in pace, mutans Evae nomen.
Rozvaž pouta viny, slepoty vzdal stíny, zbav nás všeho zlého, zdroj buď dobra všeho.	Solve vincla reis, profer lumen caecis, mala nostra pelle, bona cuncta posce.
Ukaž nám, žes Matka: prosba Tvá je sladká sluchu Syna Tvého, pro nás zrozeného.	Monstra te esse matrem, sumat per te precem qui pro nobis natus tulit esse tuus.
Panno požehnaná, milostí jsi schrána: změň nás v prosté viny, v tiché, čisté syny!	Virgo singularis, inter omnes mitis, nos culpis solutos mites fac et castos.
Dopřej nám žít čistě, ať kráčíme jistě k Tobě do Tvé říše patřit na Ježíše.	Vitam praesta puram, iter para tutum, ut videntes Jesum semper collaetemur.
Ctěme Boha Otce, chvalme Boha Syna, slavme Boha Ducha: Třem buď pocta jedna. Amen.	Sit laus Deo Patri, summo Christo decus, Spiritui Sancto honor, tribus unus. Amen.

Litanie k Duchu svátému
(Pro soukromou pobožnost)

Pane, smiluj se.
Kriste, smiluj se.
Pane, smiluj se.

Kriste, uslyš nás.
Kriste, vyslyš nás.

Otče z nebes, Bože, smiluj se nad námi.
Synu, Vykupiteli světa, Bože, …
Duchu svatý, Bože,
Svatá Trojice, jeden Bože,

Duchu svatý, vycházející z Otce i Syna,
Duchu svatý, rovný Otci i Synu,
Duchu, z jehož vnuknutí mluvili svatí lidé Boží,
Duchu, vydávající svědectví o Kristu,
Duchu, který nás učíš veškeré Pravdě,
Duchu, který jsi sestoupil na Pannu Marii,
Duchu, který jsi v podobě holubice sestoupil na Krista,
Duchu, který ses zjevil nad apoštoly v ohnivých jazycích,
Duchu Páně, který jsi naplnil celou zemi,
Duchu Boží, který v nás přebýváš,
Duchu moudrosti a rozumu,
Duchu rady a síly,
Duchu umění a zbožnosti,
Duchu bázně Boží,
Duchu milosti a slitovnosti,
Duchu víry, naděje a lásky,
Duchu pokory a čistoty,
Duchu pokoje a tichosti,
Duchu, který zkoumáš i hlubiny Boží,
Duchu, který za nás prosíš vzdechy nevyslovitelnými,
Duchu, který řídíš Církev,
Duchu, v němž jsme znovuzrozeni,
Duchu osvojení dětí Božích,

Milostiv nám buď, odpusť nám Pane.
Milostiv nám buď, vyslyš nás Pane.
Ode všeho zlého, vysvoboď nás, Pane.
Ode všeho hříchu, …
Od pokušení a úkladů ďáblových,
Od odpírání poznané pravdě,
Od zatvrzelosti a nekajícnosti,
Od nečistoty duše i těla,
Od domýšlivosti a malomyslnosti,
Od smrti věčné,

I když jsme hříšníci, prosíme Tě, vyslyš nás.
Abys nám ráčil vnuknout ošklivost ke hříchu, …
Abys ráčil osvěcovat naše mysli svým světlem,
Abys ráčil vtisknout svůj zákon do našich srdcí,
Abys nás ráčil roznítit ohněm své lásky,
Abys nám ráčil udělit ducha pravé zbožnosti,
Abys nás ráčil vést cestami spásy,
Abys nám ráčil udělit umění, jehož jediného je nám zapotřebí,
Abys nás ráčil povzbuzovat ke konání dobra,
Abys nám ráčil popřát zásluhu ctnosti,
Abychom žili duchem a nepovolovali žádostem těla,
Abychom pamatovali, že jsme Tvým chrámem, a neposkvrňovali své údy,
Abychom nezarmucovali Tebe, Ducha svatého,
Abychom se snažili zachovat jednotu ducha ve svazku pokoje,
Abychom setrvali v dobrém až do konce,

Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, odpusť nám, Pane.
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, vyslyš nás, Pane.
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.

V. Duchu svatý, naplň srdce svých věrných.
R. A zapal v nich oheň své božské lásky.
Modleme se:
Pane, prosíme, ať je při nás moc Ducha svatého, která by naše srdce milostivě očistila a chránila nás ode všech protivenství. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Sv. Ludvík – O pravé mariánské úctě

Maria je pro lidi nezbytná, aby dosáhli posledního cíle

Za druhé z výše uvedeného vyplývá, že když Maria byla nezbytná i pro Boha, a sice tzv. podmínečnou nutností, to znamená proto, že to tak sám chtěl, tím spíše je nezbytná pro lidi, aby dosáhli svého posledního cíle. Není tedy dovoleno mariánskou úctu směšovat s úctou k ostatním svatým, jako by nebyla nutnější, ale jenom něčím navíc.

Učený a zbožný Suárez z Tovaryšstva Ježíšova, lovaňský učenec Juste-Lipse, muž moudrý a zbožný, a někteří jiní nezvratně dokázali, že mariánská úcta je ke spáse nezbytná. Dokazují to z učení církevních Otců, mezi jinými sv. Augustina, sv. Efréma, jáhna edeského, sv. Cyrila Jeruzalémského, sv. Germana Cařihradského, sv. Jana Damašského, sv. Anselma, sv. Bernarda, sv. Bernardina, sv. Tomáše a sv. Bonaventury. Nemít úctu a lásku k Panně Marii je neomylnou známkou zavržení i podle Aecolampadia a jiných bludařů. A naopak, být Jí zcela a opravdově zasvěcen a uctívat Ji je neomylnou známkou vyvolení. Dokazují to předobrazy a výroky Starého i Nového zákona, potvrzují to mínění a příklady svatých, poučuje nás a svědčí o tom i rozum a zkušenost. Ano, i ďáblové a jejich přívrženci to byli mocí pravdy často donuceni přiznat i proti své vůli. Ačkoli jsem vyhledal celou objemnou sbírku mnoha citátů ze svatých Otců a Učitelů, abych dokázal tuto pravdu, uvedu jen jeden z nich, abych nebyl rozvláčný: Úcta k Tobě, požehnaná Panno, je v jistém smyslu zárukou spásy, kterou Bůh dává těm, které si přeje spasit, říká svatý Jan Damašský.

Mohl bych tu citovat mnoho příběhů, které dokazují tuto pravdu. Jedna událost se vypravuje v kronice o svatém Františkovi.“ Viděl v extázi veliký žebřík sahající až do nebe a na jeho konci stála Panna Maria. Bylo mu ukázáno, že po tom žebříku musí stoupat, aby se dostal do nebe. Jiná událost se uvádí v letopisech svatého Dominika. Poblíž Carcassonne, kde kázal růženec, byl jeden nešťastný bludař posedlý patnácti tisíci démony. Ti byli z rozkazu Panny Marie donuceni k svému zahanbení vyznat mnoho velkých a potěšujících pravd o úctě k nebeské Královně, a to s takovou silou a jasností, že když Ji uctíváme aspoň trochu, nemůžeme neprolévat slzy radosti, když čteme tento věrohodný příběh obsahující oslavnou řeč, kterou ďábel proti své vůli pronesl o mariánské úctě.

Čtení z Písma svatého

Jasněji než každý jiný úryvek z Písma odhaluje nutnost mariánské úcty modlitba Ave Maria:

Zdrávas Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš. – Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší. Amen.

(Luk 1 ,28b + 42b)

Modlitba

Pane, všemohoucí Bože, Ty jsi chtěl, abychom měli všechno skrze Neposkvrněnou Matku Tvého Syna: Uděl nám, abychom se pod ochranou této mocné Matky vyhnuli nebezpečím současného života a dosáhli života věčného. Amen.

Chvíle rozjímavé modlitby.

Sv. Ludvík – Tajemství Mariino

STROM ŽIVOTA, jeho pěstování a vzrůst, neboli naučení, co činit, aby Maria žila a kralovala v nás

Pochopilas, vyvolená duše, ve světle Du­cha svatého, co jsem právě řekl?Jestliže pochopilas, děkuj Bohu; je to tajemství neznámé téměř celému světu. Nalezlas-li po­klad ukrytý na poli Mariině, vzácnou perlu z evangelia, musíš vše prodat, abys ji získala, musíš se obětovat v ruce Mariiny, ztratit se šťastně v ní, abys tam nalezla samého Boha. Jestliže Duch svatý zasadil ti v duši pravý strom života, to je pobožnost, kterou jsem ti právě vysvětlil, musíš jej velmi pečlivě pěsto­vat, aby ti dal plod svým časem. Tato pobožnost je hořčičným zrnem, o kterém se mluví v evan­geliu, které jsouc nejmenší mezi semeny, vy­růstá přece ve velký strom, vyhánějící vysoko svůj kmen, takže nebeští ptáci, to jest předur­čení, si stavějí hnízda v jeho větvích, ukládají se do jeho stínu proti žáru slunce a skrývají se na něm bezpečně proti dravým šelmám. Zde máš, vyvolená duše, způsob, jak ho pěstovati.

1. Když je tento strom zasazen ve věrném srdci, chce býti docela vystaven větru, bez ja­kékoliv lidské opory; tento strom, jsa božský, chce být vždy bez tvora, který by mu mohl brániti povznésti se k svému původci, to je Bohu. Nesmíme se proto opírati o svou do­vednost nebo své přirozené schopnosti, o dů­věru v sebe nebo ochranu lidí, nýbrž musíme se utíkati k Marii a počítati jen na její pomoc.

2. Je třeba, aby duše, v níž je zasazen tento strom, neustále se jím zaměstnávala jako dobrý zahradník, střežíc jej a ošetřujíc jej. Neboť tento strom je živý a má přinésti plod života, proto chce býti dobře vzděláván a ošetřován usta­vičnou péčí. A to činí duše, která se chce stát svatou: myslí naň často, činí jej hlavním předmětem svého zaměstnání.

3. Je třeba otrhati a ořezati trny a bodláky; mohly by časem udusiti tento strom a brániti mu přinášeti ovoce. To znamená, že třeba věr­ně odřezávati a odstraňovati mrtvením vše­chny neužitečné radosti, třeba si činiti násilí, abychom nežili životem smyslovým, třeba kři­žovati své tělo, zachovávat mlčení, vyhýbat se všem zbytečným stykům s tvory.

4. Musíme bdíti, aby housenky neuškodily tomuto stromu. Housenky jsou samoláska, láska k pohodlí, radosti pouze přirozené, jež požírajíce květy a zelené listy, ničí krásnou na­ději, že strom přinese ovoce, neboť samoláska a láska k Marii se nijak nemohou shodnout.

5. Nesmíme připustit, aby se přiblížily šelmy. Ty šelmy jsou hříchy; mohly by přivoditi stromu života smrt pouhým dotekem. Ani je­jich dech jej nesmí proniknout, totiž lehké hří­chy, jež jsou vždy velmi nebezpečné, jestliže se o ně nestaráme.

6. Je třeba zalévati často božský strom horli­vým konáním úkonů zbožnosti, zpovědi, při­jímání a jiných veřejných i soukromých mod­liteb; bez nich by tento strom přestal nésti ovoce.

7. Není třeba se trápiti, jestliže se vítr prudce opírá do tohoto stromu, neboť je třeba, aby vítr pokušení jím klátil a snažil se jej strhnouti, aby přívaly sněhu a ledu jej obklopily, by jej zničily; to znamená, že tato pobožnost k pře­svaté Panně bude napadána a ubíjena, ale ne­musíme se nic báti, jen když ji budeme vytr­vale pěstovat.

Vyvolená duše, pěstuješ-li takto svůj strom života nově zasazený v sobě Duchem svatým, ujišťuji tě, že zakrátko vzroste vysoko, takže nebeští ptáci budou v něm přebývati a stane se tak dokonalým, že nakonec v pravý čas vydá svůj slavný a milostný plod, totiž milé­ho a velebného Ježíše, jenž vždy byl a vždy bude jediným plodem Mariiným. Šťastná je duše, v které je zasazena Maria, strom života. Šťastnější duše, v které mohla již vzrůsti a rozkvésti. Přešťastná, v které při­náší svůj plod. Ale nejšťastnější ze všech je ta duše, jež chutná a uchovává svůj plod až do smrti a po věky věkův. Amen!

Modlitba svatého růžence alespoň pět desátků

Zakončete den chválami, modlitbami a děkovnými písněmi!