Naše zkaženost

Ve světle milosti Ducha Svatého poznáme všechno nesvaté a nečisté v našem nitru. Nezapomínejme ale, že toto poznání je milostí, o kterou musíme neustále prosit.

Přípravná modlitba

Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věřících a zapal v nás oheň své božské lásky.

Ó Maria, Neposkvrněná snoubenko Ducha Svatého,
Matko Ježíšova a Matko má,
má Paní a Královno!

Chci se ti zcela odevzdat,
skrze tebe chci zcela patřit Ježíši.
Vypros mi světlo a sílu od Ducha Svatého, abych sám sebe poznal
a z čisté lásky k Bohu litoval všech svých hříchů.

Ave Maris Stella

Zdrávas, hvězdo moří, Živitelko Boží, ustavičná Panno, blahá nebes bráno!	Ave, maris stella, Dei mater alma atque semper virgo, felix caeli porta.
„Ave“ Tobě pěla ústa Gabriela: mír nám vlej, když jméno Eva zpět je čteno.	Sumens illud „Ave“ Gabrielis ore, funda nos in pace, mutans Evae nomen.
Rozvaž pouta viny, slepoty vzdal stíny, zbav nás všeho zlého, zdroj buď dobra všeho.	Solve vincla reis, profer lumen caecis, mala nostra pelle, bona cuncta posce.
Ukaž nám, žes Matka: prosba Tvá je sladká sluchu Syna Tvého, pro nás zrozeného.	Monstra te esse matrem, sumat per te precem qui pro nobis natus tulit esse tuus.
Panno požehnaná, milostí jsi schrána: změň nás v prosté viny, v tiché, čisté syny!	Virgo singularis, inter omnes mitis, nos culpis solutos mites fac et castos.
Dopřej nám žít čistě, ať kráčíme jistě k Tobě do Tvé říše patřit na Ježíše.	Vitam praesta puram, iter para tutum, ut videntes Jesum semper collaetemur.
Ctěme Boha Otce, chvalme Boha Syna, slavme Boha Ducha: Třem buď pocta jedna. Amen.	Sit laus Deo Patri, summo Christo decus, Spiritui Sancto honor, tribus unus. Amen.

Litanie k Duchu svátému
(Pro soukromou pobožnost)

Pane, smiluj se.
Kriste, smiluj se.
Pane, smiluj se.

Kriste, uslyš nás.
Kriste, vyslyš nás.

Otče z nebes, Bože, smiluj se nad námi.
Synu, Vykupiteli světa, Bože, …
Duchu svatý, Bože,
Svatá Trojice, jeden Bože,

Duchu svatý, vycházející z Otce i Syna,
Duchu svatý, rovný Otci i Synu,
Duchu, z jehož vnuknutí mluvili svatí lidé Boží,
Duchu, vydávající svědectví o Kristu,
Duchu, který nás učíš veškeré Pravdě,
Duchu, který jsi sestoupil na Pannu Marii,
Duchu, který jsi v podobě holubice sestoupil na Krista,
Duchu, který ses zjevil nad apoštoly v ohnivých jazycích,
Duchu Páně, který jsi naplnil celou zemi,
Duchu Boží, který v nás přebýváš,
Duchu moudrosti a rozumu,
Duchu rady a síly,
Duchu umění a zbožnosti,
Duchu bázně Boží,
Duchu milosti a slitovnosti,
Duchu víry, naděje a lásky,
Duchu pokory a čistoty,
Duchu pokoje a tichosti,
Duchu, který zkoumáš i hlubiny Boží,
Duchu, který za nás prosíš vzdechy nevyslovitelnými,
Duchu, který řídíš Církev,
Duchu, v němž jsme znovuzrozeni,
Duchu osvojení dětí Božích,

Milostiv nám buď, odpusť nám Pane.
Milostiv nám buď, vyslyš nás Pane.
Ode všeho zlého, vysvoboď nás, Pane.
Ode všeho hříchu, …
Od pokušení a úkladů ďáblových,
Od odpírání poznané pravdě,
Od zatvrzelosti a nekajícnosti,
Od nečistoty duše i těla,
Od domýšlivosti a malomyslnosti,
Od smrti věčné,

I když jsme hříšníci, prosíme Tě, vyslyš nás.
Abys nám ráčil vnuknout ošklivost ke hříchu, …
Abys ráčil osvěcovat naše mysli svým světlem,
Abys ráčil vtisknout svůj zákon do našich srdcí,
Abys nás ráčil roznítit ohněm své lásky,
Abys nám ráčil udělit ducha pravé zbožnosti,
Abys nás ráčil vést cestami spásy,
Abys nám ráčil udělit umění, jehož jediného je nám zapotřebí,
Abys nás ráčil povzbuzovat ke konání dobra,
Abys nám ráčil popřát zásluhu ctnosti,
Abychom žili duchem a nepovolovali žádostem těla,
A bychom pamatovali, že jsme Tvým chrámem, a neposkvrňovali své údy,
Abychom nezarmucovali Tebe, Ducha svatého,
Abychom se snažili zachovat jednotu ducha ve svazku pokoje,
Abychom setrvali v dobrém až do konce,

Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, odpusť nám, Pane.
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, vyslyš nás, Pane.
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.

V. Duchu svatý, naplň srdce svých věrných.
R. A zapal v nich oheň své božské lásky.
Modleme se:
Pane, prosíme, ať je při nás moc Ducha svatého, která by naše srdce milostivě očistila a chránila nás ode všech protivenství. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Sv. Ludvík – O pravé mariánské úctě

Musíme se zbavit toho, co jej v nás špatného.

Naše nejlepší skutky bývají obvykle poskvrněny a porušeny špatným základem, který v nás je. Když vlijeme čistou a jasnou vodu do nádoby, která páchne, nebo víno do sudu, ve kterém zůstalo trochu starého zkaženého vína, ta čistá voda a dobré víno se zkazí a snadno začnou páchnout. Právě tak když Bůh vlije své milosti a nebeskou rosu neboli lahodné víno své lásky do nádoby naší duše, která je zkažená hříchem dědičným i osobním, Boží dary se obvykle zkazí a poskvrní špatným kvasem a špatným základem, který v nás zanechal hřích. Naše skutky, dokonce i nejvznešenější ctnosti, jím bývají načichlé.

Je tedy velmi důležité, abychom se zbavili všeho, co je v nás špatného, chceme-li dosáhnout dokonalosti, kterou nemůžeme získat jinak než spojením s Kristem. Jinak Pán Ježíš, který je nekonečně čistý a nekonečně nenávidí i sebemenší poskvrnění duše, nás odmítne od své tváře a vůbec s námi nebude spojen.“

Abychom se zbavili sebe samých, je nejprve potřeba, abychom ve světle Ducha Svatého dobře poznali svůj špatný základ. Nejsme totiž schopni vykonat žádné dobro užitečné ke spáse. Ve všem jsme slabí, v každé době jsme nestálí. Nejsme hodni žádné milosti. Všude se dopouštíme svých nepravostí. Hřích našeho praotce nás všechny téměř úplně porušil, učinil nás zkyslými a vzdul nás, podobně jako kvas prokyseluje, vzdouvá a rozrušuje těsto, do kterého se dává. Osobní hříchy, ať smrtelné, nebo všední, které jsme spáchali, jakkoli jsou odpuštěny, zvýšily naši žádostivost, slabost, nestálost a porušenost a zanechaly v naší duši zlé stopy.

Naše těla jsou tak porušena, že je Duch Svatý nazývá těly hříchu, počatými v hříchu, vychovanými v hříchu a schopnými všeho hříchu, těly vystavenými nesčetným nemocem. Tato těla se den ze dne kazí a plodí jen svrab, červy a porušenost. Naše duše, spojená s tělem, se stala tak tělesnou, že se nazývá tělem: Neboť veškeré tělo porušilo svou cestu. Naším údělem je jen pýcha a zaslepenost ducha, zatvrzelost srdce, slabost, nestálost duše a žádostivost, vzpurné vášně a nemoci těla. Jsme totiž od přírody pyšnější než pávi, k zemi připoutanější než ropuchy, hanebnější než kozli, závistivější než hadi, žádostivější pokrmu než vepři, zlostnější než tygři a línější než želvy, chabější než třtina a nestálejší než korouhvičky na střeše. Máme tak ve svém základu jen nicotu a hřích a proto si zasluhujeme jenom Boží hněv a věčné zavržení.

Máme se pak divit Ježíšovým slovům, že ten, kdo by Ho chtěl následovat, se musí zříci sebe sama a nenávidět svou duši? A že ten, kdo ji bude milovat, ji ztratí, kdežto ten, kdo ji bude nenávidět, ji spasí? Tato neskonalá Moudrost, jež nedává přikázání bez důvodu, nám nařizuje, abychom se nenáviděli jenom proto, že jsme velmi hodni nenávisti. Nic není tak hodného lásky jako Bůh a nic tak hodného nenávisti jako my sami.

Čtení z Písma svatého

Víme zajisté, že zákon je duchovní, ale já jsem tělesný, zaprodaný hříchu; neboť co dělám, nechápu. Vždyť to [dobré], co chci, nekonám; ale [zlé], co nenávidím, to činím. Činím-li však to, co nechci, souhlasím, že zákon je dobrý. Ale nečiním to já, nýbrž ten hřích, který přebývá ve mně. Vím totiž, že ve mně, to je v mém těle, nepřebývá dobro; neboť chtíti dobro je sice v mé moci, avšak vykonati je, nikoliv. Vždyť nečiním to dobré, které chci, nýbrž konám to zlé, které nechci. Činím-li však právě to, co nechci, nedělám to já, nýbrž ten hřích, který přebývá ve mně. Shledávám tedy v sobě zákon: když chci činiti dobré, je mi zlé bližší. Libuji si totiž v Božím zákoně podle vnitřního člověka, ale cítím v svých údech jiný zákon, který odporuje zákonu mé mysli a činí mě zajatcem zákona hříchu, jenž je v mých údech. Ó já nešťastný člověk! Kdo mě vysvobodí z těla této smrti? Díky Bohu skrze Ježíše Krista, Pána našeho! Nuže tedy, já sám sloužím duchem zákonu Božímu, tělem však zákonu hříchu. (Ř 7, 14-25)

Modlitba

Dej, prosíme, všemohoucí Bože, aby důstojnost lidské přirozenosti, zraněné nestřídmostí, byla obnovena horlivostí ve zdravé zdrženlivosti. – Tvé milosrdenství, Pane, ať vymýtí vše, co v nás ještě skrytě zůstává ze starého, hříšného člověka, a učiní nás schopnými a připravenými přijmout nový, svatý život. Amen.

Ó Maria, dej, abych ve vší pokoře mohl spatřit moji ubohost a slabost.
Amen.

Úkol

Rozjímej o svém špatném základu podle výše uvedeného obrazu ropuchy. (Jedná se vlastně o hřích lakomství.)
Vykonej akty lítosti a pohrdání sebou.

Loretánské litanie

Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se. Pane, smiluj se.	Kyrie, eleison. Christe, eleison. Kyrie, eleison.
Kriste, uslyš nás. Kriste, vyslyš nás.	Christe, audi nos. Christe, exaudi nos.
Otče z nebes, Bože, smiluj se nad námi. Synu, Vykupiteli světa, Bože, … Duchu svatý, Bože, Svatá Trojice, jeden Bože,	Pater de caelis, Deus, miserere nobis. Fili, Redemptor mundi, Deus, … Spiritus Sancte, Deus, Sancta Trinitas, unus Deus,
Svatá Maria, oroduj za nás! Svatá Boží Rodičko, … Svatá Panno panen,	Sancta Maria, ora pro nobis. Sancta Dei Genetrix, Sancta Virgo virginum,
Matko Kristova, Matko Církve, Matko božské milosti, Matko nejčistší, Matko nejcudnější, Matko neporušená, Matko neposkvrněná, Matko lásky hodná, Matko obdivuhodná, Matko dobré rady, Matko Stvořitelova, Matko Spasitelova,	Mater Christi, Mater Ecclesiae, Mater divinae gratiae, Mater purissima, Mater castissima, Mater inviolata, Mater intemerata, Mater amabilis, Mater admirabilis, Mater boni consilii, Mater Creatoris, Mater Salvatoris,
Panno nejmoudřejší, Panno úctyhodná, Panno chvályhodná, Panno mocná, Panno dobrotivá, Panno věrná,	Virgo prudentissima, Virgo veneranda, Virgo praedicanda, Virgo potens, Virgo clemens, Virgo fidelis,
Zrcadlo spravedlnosti, Trůne moudrosti, Příčino naší radosti, Stánku Ducha svatého, Stánku vyvolený, Stánku zbožnosti, Růže tajemná, Věži Davidova, Věži z kosti slonové, Dome zlatý, Archo úmluvy, Bráno nebeská, Hvězdo jitřní, Uzdravení nemocných, Útočiště hříšníků, Těšitelko zarmoucených, Pomocnice křesťanů,	Speculum iustitiae, Sedes sapientiae, Causa nostrae laetitiae, Vas spirituale, Vas honorabile, Vas insigne devotionis, Rosa mystica, Turris Davidica, Turris eburnea, Domus aurea, Foederis arca, Ianua caeli, Stella matutina, Salus infirmorum, Refugium peccatorum, Consolatrix afflictorum, Auxilium Christianorum,
Královno andělů, Královno patriarchů, Královno proroků, Královno apoštolů, Královno mučedníků, Královno vyznavačů, Královno panen, Královno všech svatých, Královno počatá bez poskvrny hříchu dědičného, Královno nanebevzatá, Královno posvátného růžence, Královno rodin, Královno míru,	Regina Angelorum, Regina Patriarcharum, Regina Prophetarum, Regina Apostolorum, Regina Martyrum, Regina Confessorum, Regina Virginum, Regina Sanctorum omnium, Regina sine labe originali concepta, Regina in caelum assumpta, Regina sacratissimi Rosarii, Regina familiae, Regina pacis,
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, odpusť nám, Pane. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, vyslyš nás, Pane. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.	Agnus Dei, qui tollis peccata mundi, parce nobis, Domine. Agnus Dei, qui tollis peccata mundi, exaudi nos, Domine. Agnus Dei, qui tollis peccata mundi, miserere nobis.
V. Oroduj za nás, svátá Boží Rodičko. R. Abychom byli učiněni hodnými zaslíbení Kristových.	V. Ora pro nobis, sancta Dei Genitrix, R. Ut digni efficiamur promissionibus Christi.
Modleme se: Všemohoucí, věčný Bože, uděl nám, svým služebníkům, abychom se těšili ze stálého zdraví duše i těla a na slavnou přímluvu Blahoslavené Marie vždy Panny byli osvobozeni od nynějších zármutků a požívali radostí života věčného. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.	Oremus: Concede nos famulos tuos, quaesumus, Domine Deus, perpetua mentis et corporis sanitate gaudere: et, gloriosa beatae Mariae semper Virginis intercessione, a praesenti liberari tristitia, et aeterna perfrui laetitia. Per Christum Dominum nostrum. Amen.

Následování Krista – Tomáš Kempenský

O vyznávání vlastní slabosti a o bědách tohoto světa

1. Svůj hřích jsem před tebou přiznal (Ž 32, 5) a vyznávám se, Pane, ze své slabosti. Často mě už i nepatrná věc skličuje a zarmucuje.

Umiňuji si, že si budu počínat zmužile, ale jakmile přijde nepatrné pokušení, upadám do veliké úzkosti. Často vzniká těžké pokušení z docela bezvýznamné věci. A když si kolikrát myslím, že jsem poněkud bezpečný, protože právě necítím žádné pokušení, najednou vidím, že mě málem porazí docela lehký vánek.

2. Shlédni tedy, Pane, na mou malost a křehkost, kterou dobře znáš. Smiluj se a vysvoboď mě z bahna, ať se neutopím (Ž 69, 15) a nezůstanu zavržen navždy.

Právě to mě často trápí a před tebou zahanbuje, že jsem tak vratký a slabý v odporu proti vášním. I když nedojde k úplnému souhlasu, přece je mi jejich útok protivný a obtížný a velice se hanbím, že s nimi musím denně zápasit. Svou slabost poznávám z toho, že mě ošklivé představy vždycky mnohem snáze napadají než odcházejí.

3. Přemocný Bože Izraele, milovníku věrných duší, shlédni na námahu a bolest svého služebníka a pomáhej mu ve všem, cokoli podnikne. Posilni mě nebeskou mocí, aby nade mnou nenabyl převahy starý člověk – bídné tělo, které dosud není zcela podrobeno duchu a proti kterému je třeba v tomto ubohém životě bojovat do posledního dechu.

Žel, jaký je to život, když je v něm tolik trápení a strastí, a když je v něm všude plno nástrah a nepřátel! Neboť sotva pomine jedno soužení nebo pokušení, přijde jiné; ba kolikrát ještě není u konce ani první zápas, a už nenadále přicházejí mnohé další.

4. Jak je možno milovat život, který má tolik hořkosti a je podroben tolika pohromám a strastem? Jak ho lze vůbec nazývat životem, když v takové míře plodí smrt a zkázu? A přece ho lidé milují a hledají v něm své rozkoše.

Často se světu vytýká, jak je klamný a nicotný, a přece jej lidé neradi opouštějí, poněvadž je příliš ovládají tělesné žádosti. Jenže jedny věci pudí k milování světa, jiné k odvrhování. K milování světa žene žádost těla žádost očí a pýcha života (srov. 1 J 2, 16); ale tresty a strasti, které po nich zaslouženě následují, rodí zášť a ošklivost k světu.

5. Avšak hříšná rozkoš bohužel vítězí nad srdcem oddaným světu, a pokládá za blaho být v poddanství smyslů, protože neviděla a neokusila Boží slasti a vnitřní rozkoše ctnosti.

Kdežto ti, kdo zcela pohrdají světem a snaží se žít ve svaté kázni jedině Bohu, ti znají onu božskou sladkost, přislíbenou těm, kdo se opravdu odříkají světa, a tím jasněji vidí, jak svět těžce bloudí a všelijak se klame.

Zakončete den chválami, modlitbami a děkovnými písněmi!

Orbis factor rex aeterne, eleison Pietatis rex immense, eleison Noxas omnes nostras pelle, eleison	Stvořiteli světa, králi věčný, smiluj se Králi dobrotivosti nezměrné, Všechny naše viny zahlaď,
Christe qui lux es mundi dator vitae, eleison Arte laesos daemonis intuere, eleison Conservans te credentes confirmansque, eleison	Kriste, který jsi světlo světa, dárce života, Dovednosti patřit na zraněné od démonů, Zachování a posílení věřících,
Deum scimus unum atque trinum esse, eleison Patrem tuum teque flamen utrorumque, eleison Clemens nobis adsis Jesu bone ut vivamus in te, eleison.	Bohu, o němž víme, že je jeden a také tři, Otci tvému i tobě a plamenu z obou, Buď k nám mírný Ježíši dobrý, ať žijeme v tobě.