Neupřímnost
Pravdomluvnost už nemá na světě žádnou váhu. Život ovládají lži, přetvářka a pokrytectví. Každý chce vypadat jako někdo, kým není. Lstivost a bezohledná přetvářka jsou všeobecně vychvalovány jako ctnost, takže se tímto zlem nakazují i věřící.
Přípravná modlitba
Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věřících a zapal v nás oheň své božské lásky.
Ó Maria, Neposkvrněná snoubenko Ducha Svatého,
Matko Ježíšova a Matko má,
má Paní a Královno!
Chci se ti zcela odevzdat,
skrze tebe chci zcela patřit Ježíši.
Vypros mi světlo a sílu od Ducha Svatého a očisti mě od ducha světa.
Ave Maris Stella
| Zdrávas, hvězdo moří, Živitelko Boží, ustavičná Panno, blahá nebes bráno! | Ave, maris stella, Dei mater alma atque semper virgo, felix caeli porta. |
| „Ave“ Tobě pěla ústa Gabriela: mír nám vlej, když jméno Eva zpět je čteno. | Sumens illud „Ave“ Gabrielis ore, funda nos in pace, mutans Evae nomen. |
| Rozvaž pouta viny, slepoty vzdal stíny, zbav nás všeho zlého, zdroj buď dobra všeho. | Solve vincla reis, profer lumen caecis, mala nostra pelle, bona cuncta posce. |
| Ukaž nám, žes Matka: prosba Tvá je sladká sluchu Syna Tvého, pro nás zrozeného. | Monstra te esse matrem, sumat per te preces qui pro nobis natus tulit esse tuus. |
| Panno požehnaná, milostí jsi schrána: změň nás v prosté viny, v tiché, čisté syny! | Virgo singularis, inter omnes mitis, nos culpis solutos mites fac et castos. |
| Dopřej nám žít čistě, ať kráčíme jistě k Tobě do Tvé říše patřit na Ježíše. | Vitam praesta puram, iter para tutum, ut videntes Jesum semper collaetemur. |
| Ctěme Boha Otce, chvalme Boha Syna, slavme Boha Ducha: Třem buď pocta jedna. Amen. | Sit laus Deo Patri, summo Christo decus, Spiritui Sancto honor, tribus unus. Amen. |
Veni Creator
| Už Tvůrce Duchu svatý přijď nitra svých věrných navštívit a naplň Boží milostí hruď naši, kterou stvořil jsi. | Veni Creator Spiritus, Mentes tuorum visita, Imple superna gratia, Quae tu creasti pectora. |
| Ty Těšitel jsi nazýván, dar vzácný, jejž Bůh seslal nám, zdroj živý, láska, oheň v ní a posvěcení duchovní. | Qui diceris Paraclitus, Altissimi donum Dei, Fons vivus, ignis, caritas, Et spiritalis unctio. |
| Tys Dárce darů sedmerých, prst Boží v dílech veškerých, jsi slavný slib, jejž Otec dal, jimž hrdla řečí požehnal. | Tu septiformis munere, Digitus Paternae dexterae, Tu rite promissum Patris, Sermone ditans guttura. |
| Zažehni světlo v myšlení, svou láskou srdce prožehni, v čem tělo klesá slabostí, tam napřim síly milostí. | Accende lumen sensibus, Infunde amorem cordibus, Infirma nostri corporis, Virtute firmans perpeti. |
| Odpůrce zažeň do dáli, a uděl nám mír trvalý, ať se vždy pod Tvým vedením vyhneme vlivům škodlivým. | Hostem repellas longius, Pacem que dones protinus: Ductore sic te praevio, Vitemus omne noxium. |
| Nauč nás Boha Otce znát, líp jeho Syna poznávat a v Tebe, Ducha od obou, vždy věřit s myslí pokornou. | Per te sciamus da Patrem, Noscamus atque Filium: Teque utriusque Spiritum Credamus omni tempore. |
| Ježíši, každý tvor Tě chval, neboť jsi slavně z mrtvých vstal, i Otce, Ducha milosti, ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen. | Deo Patri sit gloria. Et Filio, qui a mortuis Surrexit, ac Paraclito, in saeculorum saecula. Amen. |
Text k rozjímání
Pán říká: „Já jsem pravda.“ Křesťan si musí ošklivit lež, přetvářku a pokrytectví a být pravdivý a upřímný ve slovech i postojích.
Kristus byl čistý jako křišťál. Nebyl v něm žádný klam ani faleš. Pravdivost ve slovech i skutcích, pravdomluvnost za každou cenu – to je cíl, který si křesťan klade.
Žádné ústupky duchu světa: Nesmíme si brát za vzor vnější chování dětí tohoto světa; ne! jejich způsobu oblékání, bydlení, stravování a konání ostatních životních povinností.
A to je důležitější, než by se mohlo zdát.
Dále nesmíme věřit ani následovat falešné zásady světa; nesmíme myslet, mluvit a jednat jako děti světa. Jejich zásady se od učení Věčné Moudrosti liší stejně jako noc ode dne a smrt od života. Zkoumejte někdy jejich postoje a slova: Jak špatně tito světští lidé smýšlejí a mluví o všech velkých pravdách! Nelžou otevřeně; své lži skrývají pod zdáním pravdy. Myslí si, že nelžou, a přece lžou. Většinou otevřeně neobhajují hřích, ale jednají s ním, jako by byl dobrý nebo slušný, nebo jako by byl lhostejný a nedůležitý. Svět se od ďábla naučil, jak maskovat ošklivost hříchu a lži, a v tom spočívá jeho špatnost, o níž evangelista Jan říká: „Celý svět je ponořený do zloby.“ (1Jan 5,19) V tom je jeho špatnost. A to platí dnes více než kdy jindy.
Musíme i nadále co nejvíce utíkat ze společnosti lidí, a to nejen ze společnosti světských lidí, která je zhoubná a nebezpečná, ale dokonce i ze společnosti některých zbožných lidí, pokud není užitečná a pokud s ní jen ztrácíme čas.
Čtení z Písma svatého
Vaše řeč budiž však: ,Ano, ano’ – ,ne, ne!’ Co nad to jest, ze zlého jest. (Mt 5,37)
Kdyby vaším otcem byl Bůh, milovali byste mne, neboť já jsem od Boha vyšel a přišel. Vždyť jsem nepřišel sám od sebe, nýbrž On mě poslal. Proč nerozumíte mé řeči? Proto, že nemůžete slyšeti mé slovo. Vy máte ďábla za otce a chcete jednati podle přání svého otce. On byl vrahem lidí od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravdy není. Když lže, mluví z vlastního, neboť je lhář a otec lži. (Jan 8,42-44)
Chvíle rozjímavé modlitby.
Modlitba
Prosíme tě, Pane, ať Utěšitel, který pochází od tebe, osvěcuje naši mysl a uvádí nás do veškeré pravdy, jak slíbil tvůj Syn. Amen.
Ó Maria, zrcadlo spravedlnosti, učiň mě upřímným a pravdivým. Amen.
Následování Krista – Tomáš Kempenský
O čistém úmyslu a upřímném smýšlení
1. Dvěma křídly se člověk povznáší nad pozemské věci: a to upřímností a čistotou. Upřímnost musí být ve smýšlení, čistota v žádosti. Upřímnost směřuje k Bohu, čistota ho dosahuje a zažívá. Žádný dobrý skutek ti nebude zatěžko, budeš-li v srdci prost nezřízené žádosti. A nebudeš-li zamýšlet a hledat nic jiného než Boží zalíbení a prospěch bližního, budeš požívat vnitřní svobody.
Kdyby tvé srdce bylo spravedlivé, byl by ti každý tvor zrcadlem života a knihou svatých naučení. Není tak malého a nepatrného tvora, aby neukazoval Boží dobrotu.
2. Kdybys byl vnitřně dobrý a čistý, všechno bys jasně viděl a dobře chápal. Čisté srdce proniká nebe i peklo. Jaký je kdo uvnitř, tak soudí i navenek. A je-li na světě nějaká radost, dojista ji má člověk čistého srdce. A je-li někde trápení a úzkost, nejlépe to poznává špatné svědomí.
Jako železo vložené do ohně ztrácí rez a celé se rozžhaví, tak se člověk plně obrácený k Bohu zbavuje duchovní malátnosti a mění se v nového člověka.
3. Začne-li člověk vlažnět, bojí se i nepatrné námahy a rád přijímá vnější útěchu. Ale když se začne dokonale přemáhat a mužně kráčet po Boží cestě, tehdy si ani nepovšimne toho, co se mu před tím zdálo těžké.
Zakončete den chválami, modlitbami a děkovnými písněmi!
| Karitas habundat in omnia, de imis excellentissima super sidera atque amantissima in omnia, quia summo regi osculum pacis dedit. | Láska překypuje ve všem, nejvýtečnější od hlubin až po hvězdy, a také nejvíce přátelská ze všeho, protože dala nejvyššímu králi polibek míru. |
3 komentáře: „21. června“
-
Odlišný způsob oblékání dovedu pochopit; rozdíl denně vidíme na ulicích a v dopravních prostředcích. Ale bydlení a stravování? Myslí se tím, že máme doma kříže, obrazy Panny Marie a svatých, že se v pátek a v další postní dny postíme, nebo má být ten rozdíl ještě v něčem dalším?
-
Svatému Ludvíkovi je ve všem vzorem Moudrost Boží – tj. Ježíš Kristus.
Jak žil Ježíš Kristus, tak má žít křesťan.
Přemýšlejme nad tím, jak bydlel a jak se stravoval Spasitel. Spoustu věcí víme z Evangelií a také od A. K. Emmerichové.Nebudu se moc rozepisovat. Jenom řeknu, že sv. Ludvík používal místo polštáře kámen. Nechci tím tvrdit, že to máte dělat, ale on to tak dělal.
-
Vyložila bych si to třeba jako nevyhledávání zbytečného pohodlí, luxusu, lahůdek, zábav, zbytečného inventáře v bytě a podobných věcí. Kámen pod hlavou, no nevím. Ono když člověk ráno v 5 musí do práce, je to trošku něco jiného. To, co dělali mnozí, by bylo zajisté hodno následování, ale jak mi řekl jeden (dobrý) kněz: oni neřídili auto. Sedněte ráno do auta unavení, odepřete si ještě to kafe a dopadnete jako já před časem: bouchnete do zábrany, několikrát se vzpamatujete v protisměru. Z mého pohledu by to bylo nezodpovědné. Možná také záleží na tom, v jakém věku se člověk obrátí: pokud někdo praktikuje celý život, asi je to jiné, než po 50. Tím ale nechci v žádném případě tvrdit, že člověk nemá se ničeho odříkat, nic Pánu obětovat, jenom možná musí hledat jiné způsoby a hlavně všechno konzultovat se zpovědníkem. On ten Zlý, když neuspěje s tím, aby člověk nic Pánu neobětoval, snaží se jít opačnou cestou. Třeba nám otec Jan poradí?
-
Napsat komentář