V průběhu druhého týdne se máme všemi našimi modlitbami a denními skutky namáhat poznat Marii. Musíme totiž přijít skrz Marii k Ježíši. To je smysl našeho zasvěcení. Maria je cestou k Ježíši.

O poznání Panny Marie musíme prosit Ducha Svatého. Budeme také číst o Marii z Ludvíkových děl a poznané Mariiny ctnosti se budeme snažit napodobovat. Místo Loretánských litanií se budeme modlit růženec.

Maria a Nejsvětější Trojice

Žádné jiné stvoření není tak ponořeno do tajemství Trojjediného Boha jako Maria. Každý, kdo se s láskou pohrouží do jejího vztahu s každou ze tří Božských osob, objeví díky Boží milosti stále nové hloubky a krásy.

Přípravná modlitba

Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věřících a zapal v nás oheň své božské lásky.

Ó, Maria, Neposkvrněná Panno a Matko Boží!
Ty jsi vyvolená dcera Otce,
věrná nevěsta Ducha Svatého
a nejčistší matka Ježíšova.

Protože jsi Ježíšova matka, jsi také naše matka.
Jsi moje matka, moje Paní a Královna!

Vypros mi osvícení a lásku Ducha svatého,
abych tě stále lépe poznával a více miloval.
Budu-li zcela patřit tobě, budu také zcela patřit Ježíši.

Celý se ti dávám, ó Maria, Tobě samé chci patřit. Amen.

Ave Maris Stella

Zdrávas, hvězdo moří, Živitelko Boží, ustavičná Panno, blahá nebes bráno!	Ave, maris stella, Dei mater alma atque semper virgo, felix caeli porta.
„Ave“ Tobě pěla ústa Gabriela: mír nám vlej, když jméno Eva zpět je čteno.	Sumens illud „Ave“ Gabrielis ore, funda nos in pace, mutans Evae nomen.
Rozvaž pouta viny, slepoty vzdal stíny, zbav nás všeho zlého, zdroj buď dobra všeho.	Solve vincla reis, profer lumen caecis, mala nostra pelle, bona cuncta posce.
Ukaž nám, žes Matka: prosba Tvá je sladká sluchu Syna Tvého, pro nás zrozeného.	Monstra te esse matrem, sumat per te preces qui pro nobis natus tulit esse tuus.
Panno požehnaná, milostí jsi schrána: změň nás v prosté viny, v tiché, čisté syny!	Virgo singularis, inter omnes mitis, nos culpis solutos mites fac et castos.
Dopřej nám žít čistě, ať kráčíme jistě k Tobě do Tvé říše patřit na Ježíše.	Vitam praesta puram, iter para tutum, ut videntes Jesum semper collaetemur.
Ctěme Boha Otce, chvalme Boha Syna, slavme Boha Ducha: Třem buď pocta jedna. Amen.	Sit laus Deo Patri, summo Christo decus, Spiritui Sancto honor, tribus unus. Amen.

Litanie k Duchu svatému
(Pro soukromou pobožnost)

Pane, smiluj se.
Kriste, smiluj se.
Pane, smiluj se.

Kriste, uslyš nás.
Kriste, vyslyš nás.

Otče z nebes, Bože, smiluj se nad námi.
Synu, Vykupiteli světa, Bože, …
Duchu svatý, Bože,
Svatá Trojice, jeden Bože,

Duchu svatý, vycházející z Otce i Syna,
Duchu svatý, rovný Otci i Synu,
Duchu, z jehož vnuknutí mluvili svatí lidé Boží,
Duchu, vydávající svědectví o Kristu,
Duchu, který nás učíš veškeré Pravdě,
Duchu, který jsi sestoupil na Pannu Marii,
Duchu, který jsi v podobě holubice sestoupil na Krista,
Duchu, který ses zjevil nad apoštoly v ohnivých jazycích,
Duchu Páně, který jsi naplnil celou zemi,
Duchu Boží, který v nás přebýváš,
Duchu moudrosti a rozumu,
Duchu rady a síly,
Duchu umění a zbožnosti,
Duchu bázně Boží,
Duchu milosti a slitovnosti,
Duchu víry, naděje a lásky,
Duchu pokory a čistoty,
Duchu pokoje a tichosti,
Duchu, který zkoumáš i hlubiny Boží,
Duchu, který za nás prosíš vzdechy nevyslovitelnými,
Duchu, který řídíš Církev,
Duchu, v němž jsme znovuzrozeni,
Duchu osvojení dětí Božích,

Milostiv nám buď, odpusť nám Pane.
Milostiv nám buď, vyslyš nás Pane.
Ode všeho zlého, vysvoboď nás, Pane.
Ode všeho hříchu, …
Od pokušení a úkladů ďáblových,
Od odpírání poznané pravdě,
Od zatvrzelosti a nekajícnosti,
Od nečistoty duše i těla,
Od domýšlivosti a malomyslnosti,
Od smrti věčné,

I když jsme hříšníci, prosíme Tě, vyslyš nás.
Abys nám ráčil vnuknout ošklivost ke hříchu, …
Abys ráčil osvěcovat naše mysli svým světlem,
Abys ráčil vtisknout svůj zákon do našich srdcí,
Abys nás ráčil roznítit ohněm své lásky,
Abys nám ráčil udělit ducha pravé zbožnosti,
Abys nás ráčil vést cestami spásy,
Abys nám ráčil udělit umění, jehož jediného je nám zapotřebí,
Abys nás ráčil povzbuzovat ke konání dobra,
Abys nám ráčil popřát zásluhu ctnosti,
Abychom žili duchem a nepovolovali žádostem těla,
Abychom pamatovali, že jsme Tvým chrámem, a neposkvrňovali své údy,
Abychom nezarmucovali Tebe, Ducha svatého,
Abychom se snažili zachovat jednotu ducha ve svazku pokoje,
Abychom setrvali v dobrém až do konce,

Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, odpusť nám, Pane.
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, vyslyš nás, Pane.
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.

V. Duchu svatý, naplň srdce svých věrných.
R. A zapal v nich oheň své božské lásky.
Modleme se:
Pane, prosíme, ať je při nás moc Ducha svatého, která by naše srdce milostivě očistila a chránila nás ode všech protivenství. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Sv. Ludvík – O pravé mariánské úctě

Nezbytnost mariánské úcty

Uznávám s celou Církví, že Maria je jenom pouhá stvořená bytost, která vzešla z rukou Božích, a proto ve srovnání s Jeho nekonečnou Velebností je méně než prach, nebo spíše není vůbec ničím. Jenom Bůh totiž může říci: Jsem, který jsem. Tento Bůh tedy, který je tak veliký, vždy nezávislý a sám sobě dostačující, nikdy nepotřeboval a naprosto nepotřebuje Pannu Marii, aby se splnila Jeho vůle a projevila Jeho sláva. K tomu, aby učinil všechny věci, Mu pouze stačí, že je chce.

Avšak když uvažujeme o věcech tak, jak jsou, tvrdím, že Bůh od chvíle, kdy stvořil Pannu Marii, chtěl začít a dovršit svá největší díla skrze Ni. Máme věřit, že svůj záměr ani v budoucnu vůbec nezmění, vždyť je to Bůh. Nemění své myšlení ani jednání.

Bůh se chtěl vtělit skrze Marii

Bůh Otec dal svého jediného Syna světu jen skrze Marii. Ať svatí patriarchové sebevíce vzdychali [touhou po Mesiáši], ať proroci a svatí Starého zákona pronášeli po čtyři tisíce let sebevíce naléhavých proseb o ten Poklad, jediná Maria si Jej zasloužila a nalezla milost před Bohem mocí svých modliteb a dokonalostí svých ctností. Svatý Augustin říká: Protože svět nebyl hoden přijmout Božího Syna přímo z rukou Otcových, Bůh dal svého Syna Marii, aby Ho svět přijal skrze Ni. Bůh Syn se stal člověkem pro naši spásu, ale jen v Marii a skrze Marii.

Bůh Duch Svatý vytvořil Krista v Marii, ale teprve když Ji požádal o souhlas prostřednictvím jednoho z nejvyšších andělů. Bůh Otec předal Marii svou plodnost, nakolik jí byla pouhá stvořená bytost schopna, aby Jí umožnil zrodit svého Syna a všechny údy Jeho tajemného Těla. Bůh Syn sestoupil do Jejího panenského lůna jako nový Adam do Pozemského ráje, aby se v Ní kochal a skrytě v Ní konal zázraky milosti.

Bůh, který se stal člověkem, nalezl svobodu, když se viděl uvězněn v Jejím lůně. Dal zazářit své moci, když se nechal nosit touto nepatrnou dívkou. Nalezl slávu svou i slávu svého Otce, když svou nádheru skryl přede všemi pozemskými tvory a odhalil ji pouze Marii. Oslavil svou nezávislost a velebnost tím, že závisel na této milé Panně ve svém početí, v narození, obětování v chrámě a ve svém skrytém třicetiletém životě. Maria musela být přítomna i u Jeho smrti, aby s Ní Kristus přinesl jednu a tutéž Oběť a aby byl obětován věčnému Otci s Jejím svolením, jako byl kdysi obětován Izák podle vůle Boží se souhlasem Abrahámovým. Maria Ježíše kojila, živila, šatila, vychovala a za nás obětovala.

Jak podivuhodná a nepochopitelná je závislost Boha na člověku! Duch Svatý se o ní v evangeliu musel zmínit, aby nám ukázal její nekonečnou hodnotu a slávu, ačkoli nám skryl téměř všechny obdivuhodné věci, které vtělená Moudrost vykonala během svého skrytého života. Ježíš Kristus vzdal Bohu, svému Otci, více slávy tím, že se po třicet let podřizoval své Matce, než kdyby obrátil k Bohu celou zemi největšími zázraky. Jak vznešeně tedy člověk oslavuje Boha, když se podřizuje Marii, aby se Mu zalíbil podle příkladu Ježíše Krista, který je naším jediným vzorem!

Pozorujeme-li zblízka celý další život Krista, vidíme, že chtěl začít konat své zázraky prostřednictvím Marie. Svatého Jana posvětil v lůně jeho matky, svaté Alžběty, skrze slovo Panny Marie. Jakmile Maria promluvila, Jan byl posvěcen. To je Kristův první a největší zázrak v řádu milosti. Na Mariinu pokornou prosbu proměnil na svatbě v Káně vodu ve víno. To byl Jeho první zázrak v řádu přirozeném. Ježíš začal skrze Marii konat zázraky, skrze Marii v nich pokračoval a bude pokračovat do konce věků.

Bůh Duch Svatý, který je v Bohu neplodný, to znamená, že neplodí žádnou jinou božskou Osobu, se stal plodným skrze Marii, s níž se zasnoubil. S Ní, v Ní a z Ní zplodil své veledílo — Boha, který se stal člověkem. S Ní, v Ní a z Ní plodí a bude stále až do konce světa plodit předurčené, kteří jsou údy Těla spojeného s touto vznešenou Hlavou. Proto čím více Duch Svatý v duši nalézá Marii, svou drahou a nerozlučnou Snoubenku, tím účinněji a mocněji v této duši plodí Ježíše Krista a tuto duši v Ježíši Kristu.

Tím se nechce říci, že Panna Maria dodává Duchu Svatému plodnost, jako by ji neměl. Vždyť On, protože je Bůh, má schopnost plodit stejně jako Otec a Syn, i když tuto moc neprojevuje a neplodí žádnou jinou božskou Osobu. Chce se tím ale říci, že Duch Svatý, ačkoli toho vůbec neměl zapotřebí, si chtěl nechat posloužit Pannou Marií, aby projevil svou plodnost, když v Ní a skrze Ni plodí Ježíše Krista a Jeho údy. Je to tajemství v řádu milosti, neznámé i velmi vzdělaným a duchovně žijícím křesťanům.

Čtení z Písma svatého

Pán měl mne na počátku díla svého, prve než byl co činil, od pradávna. Od věčnosti ustanovena jsem, od věků, prve nežli země byla. Před mořem já jsem zrozena již byla; prameny vod se ještě neprýštily, hory ještě s obrovskou tíží svou nestály, před pahorky já jsem zrozena byla; (Bůh) ještě nebyl učinil zemi, řeky, ani prvopočátky zemského kruhu. Nebesa když zakládal, byla jsem tam; když dával zákon, by obloha hradila vody, když vkládal sílu do mračen ve výšinách, vydatnost pramenům vodním když odměřoval, moři když do kruhu hranice vykazoval, zákon když stanovil vodám, by nepřešly meze své, a když odvažoval základy země: s ním jsem byla všecko pořádajíc, kochala jsem se rozkoší den každý, hrála jsem si před ním ustavičně, hrála jsem si na okruhu zemském, rozkoš majíc v pokolení lidském. Nyní tedy, děti, poslyšte mne! Blahoslavení, kteří dbají cest mých! Slyšte poučení a budete moudří; nechtějte jím opovrhovati! Blaze člověku, který poslouchá mne, který u dveří mých každý den bdí, pozor dává u veřejí bran mých. (Neboť) mne kdo najde, nalezne život, a dojde požehnání od Hospodina. (Př 8,22-35)

Chvíle rozjímavé modlitby.

Modlitba

Všemohoucí, věčný Bože, Ty jsi ve spolupráci s Duchem svatým připravil tělo a duši slavné Panny Marie, aby se staly důstojným příbytkem Tvého Syna: Dej nám, kteří se radujeme z její památky, abychom byli na její vlídnou přímluvu vysvobozeni od budoucího zla.
Amen.

Sv. Ludvík – Tajemství Mariino

Úvod knihy

Předkládám ti, vyvolená duše, tajemství, jemuž mě naučil Nejvyšší a jež jsem nemohl najít v žádné knize staré ani nové. Svěřuji ti je v Duchu Svatém s podmínkou:

1. že se o ně sdělíš jen s osobami, které toho zasluhují pro své modlitby, almužny, umrtvování, pronásledování a pohrdnutí světem,

2. že ho použiješ k tomu, aby ses stala svatou a nebeskou, neboť toto tajemství se stává velkým jen v té míře, v níž ho duše užívá. Dej tedy velmi pozor, abys nezůstala nečinná s rukama založenýma; mé tajemství by se ti stalo zhoubným a mohlo by se obrátit k tvé záhubě.

3. S podmínkou, že budeš děkovat Bohu po všechny dny svého života za milost, kterou ti udělil, že tě naučil tajemství, jež nezasluhuješ vědět.

V té míře, v níž ho budeš užívat v pravidelném denním životě, pochopíš cenu a vznešenost, jež poznáváš na počátku jen nedokonale pro množství svých těžkých hříchů a skrytou sebelásku.

Než pokročíš dále, zadrž na okamžik přirozenou touhu, jež tě pudí k poznání pravdy, a pomodli se zbožně Ave, Maris Stella (Zdrávas, Hvězdo Mořská) a Veni, Creator, (Duchu Tvůrce, přijď, navštiv nás…) aby sis vyprosila od Boha milost pochopit a zakoušet božské tajemství.

Protože mám málo času k psaní a ty ke čtení, řeknu vše zkráceně.

Potřeba dokonalé pobožnosti k Panně Marii

Duše, živý obraze Boží, vykoupená drahocennou Krví Ježíše Krista, Bůh chce, aby ses stala svatou jako on v tomto životě a oslavenou jako on v životě po smrti. Získání svatosti Boží je tvé jisté povolání. K tomu musí směřovat všechny tvé myšlenky, slova i skutky, všechna tvá utrpení a všechna hnutí tvého života. Jinak odporuješ Bohu, nekonajíc to, k čemu tě stvořil a nyní zachovává. Ó, jak podivuhodné dílo! Prach proměněn ve světlo, ohavnost v čistotu, hřích ve svatost, tvor ve svého Stvořitele a člověk v Boha! Podivuhodné dílo, opakuji, ale dílo nesnadné samo v sobě a nemožné pouhé přirozenosti. Jen Bůh svou milostí, milostí bohatou a mimořádnou může to dokázat. A stvoření celého vesmíru není takovým veledílem, jako toto.

Duše, jak se zachováš? Jaké prostředky si vyvolíš, abys kráčela, kam tě Bůh zve? Prostředky spásy a svatosti jsou všem známy; jsou označeny v evangeliu, vyloženy učiteli duchovního života, prováděny světci a jsou potřebné všem, kdož chtějí dojít spásy a dokonalosti. Jsou to: pokora srdce, ustavičná modlitba, všestranné umrtvování, odevzdanost do vůle Boží a podrobení se vůli Boží.

K použití všech těchto prostředků spásy a svatosti je naprosto třeba milosti Boží, a ta, menší nebo větší, je dána všem, neboť třebaže je Bůh nekonečně dobrý, nedává stejně silné milosti všem, ačkoliv dostatečnou dává každému. Věrná duše s velkou milostí vykoná velký skutek, s malou milostí malý skutek: cena a vznešenost milosti dané Bohem a uchopené duší dává cenu a vznešenost našim skutkům. To jsou nezvratné zásady. Všechno se soustřeďuje na to, aby se našel snadný prostředek, jak obdržet od Boha potřebnou milost, abychom se stali svatými. A tomu tě chci naučit. Avšak pravím, že třeba nalézt Marii, abychom nalezli tuto milost, protože:

1. Jen Maria nalezla milost u Boha i pro sebe i pro každého člověka zvlášť. Patriarchové a proroci, všichni svatí Starého zákona nemohli nalézt této milosti.

2. Ona dala bytí a život Původci veškeré milosti a proto se nazývá Matkou milosti.

3. Bůh Otec, od něhož vychází každý dar dokonalý a každá milost jako ze svého podstatného pramene, dávaje jí svého Syna, dal jí všechny své milosti, takže, jak praví svatý Bernard, vůle Boží jí byla dána v něm a s ním.

4. Bůh ji vyvolil za pokladnici, správkyni a rozdělovatelku všech svých milostí, takže všechny jeho milosti a všechny jeho dary procházejí jejíma rukama a podle moci, kterou nad ní dostala, jak praví sv. Bernardin, dává, komu chce, jak chce a kolik chce milostí věčného Otce, ctností Ježíše Krista a darů Ducha svatého.

5. Jako v řádu přirozeném musí mít dítě otce a matku, tak v řádu milosti musí mít pravé dítě Církve Boha za Otce a Marii za Matku. A honosí-li se, že má Boha za Otce, a nemá něžnosti pravého dítka k Marii, to je podvodník, jenž má otcem leda ďábla.

6. Poněvadž Maria utvářela Hlavu předurčených, jíž je Ježíš Kristus, je rovněž na ní utvářet údy této Hlavy, jimiž jsou praví křesťané, neboť matka neutváří hlavy bez údů ani údů bez hlavy. Kdokoliv tedy chce být údem Ježíše Krista, plného milosti a pravdy, musí být utvářen v Marii milostí Ježíše Krista, jenž v ní přebývá v plnosti, aby byl v plnosti sdělován pravým údům Ježíše Krista a jejím pravým dětem.

7. Duch svatý, vzav si Marii za nevěstu a zplodiv v ní, skrze ni a z ní Ježíše Krista, toto veledílo, vtělené Slovo, protože jí nikdy nezapudil, neustále plodí po všechny dny v ní a skrze ni způsobem tajemným, ale skutečným, vyvolené.

8. Maria přijala od Boha zvláštní vládu nad dušemi, aby je živila a dávala jim vzrůst v Bohu. Sv. Augustin praví také, že všichni předurčení jsou v lůně Mariině a že vycházejí, jen když je dobrá Matka rodí k životu věčnému. Podobně jako dítě přijímá všechnu svou výživu od své matky, která mu ji dává úměrně s jeho slabostí, předurčení přijímají svou duchovní výživu a všechnu svou sílu od Marie.

9. Marii řekl Bůh Otec: Má dcero, přebývej v Jakubovi, to znamená, v mých vyvolených, předobrazených Jakubem. Marii řekl Bůh Syn: Má drahá Matko, měj své dědictví v Izraeli, to je v předurčených. Konečně Marii řekl Duch Sv.: Zapusť, má věrná snoubenko, kořeny v mých vyvolených. Kdo je tedy vyvolený a předurčený, má svatou Pannu u sebe, totiž ve své duši, dovoluje jí zapustit tam kořeny hluboké pokory, žhavé lásky a všech ctností.

Modlitba svatého růžence alespoň pět desátků

Zakončete den chválami, modlitbami a děkovnými písněmi!

Velebí má duše Hospodina	Magnificat * anima mea Dominum,
a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli,	et exsultavit spiritus meus * in Deo salutari meo.
neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici. Od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,	Quia respexit humilitatem ancillae suae. * Ecce enim ex hoc beatam me dicent omnes generationes.
že mi učinil veliké věci ten, který je mocný. Jeho jméno je svaté.	Quia fecit mihi magna, qui potens est, * et sanctum nomen eius.
A jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.	Et misericordia eius a progenie in progenies * timentibus eum.
Mocně zasáhl svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně.	Fecit potentiam in brachio suo, * dispersit superbos mente cordis sui.
Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil,	Deposuit potentes de sede * et exaltavit humiles.
hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou.	Esurientes implevit bonis * et divites dimisit inanes.
Ujal se svého služebníka Izraele, pamatoval na své milosrdenství,	Suscepit Israel puerum suum, * recordatus misericordiae suae.
jak slíbil našim předkům, Abrahámovi a jeho potomkům navěky.	Sicut locutus est ad patres nostros, * Abraham et semini eius in saecula.
Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,	Gloria Patri et Filio * et Spiritui Sancto,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.	sicut erat in principio et nunc et semper * et in saecula saeculorum. Amen.