Nejprve se 12 dní očišťujeme od ducha světa.

Dvě strany

Musíme se rozhodnout buď pro tábor armády Ježíše Krista, nebo pro tábor Lucifera. Třetí možnost neexistuje.

Přípravná modlitba

Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věřících a zapal v nás oheň své božské lásky.

Ó Maria, Neposkvrněná snoubenko Ducha Svatého,
Matko Ježíšova a Matko má,
má Paní a Královno!

Chci se ti zcela odevzdat,
skrze tebe chci zcela patřit Ježíši.
Vypros mi světlo a sílu od Ducha Svatého a očisti mě od ducha světa.

Ave Maris Stella

Zdrávas, hvězdo moří, Živitelko Boží, ustavičná Panno, blahá nebes bráno!	Ave, maris stella, Dei mater alma atque semper virgo, felix caeli porta.
„Ave“ Tobě pěla ústa Gabriela: mír nám vlej, když jméno Eva zpět je čteno.	Sumens illud „Ave“ Gabrielis ore, funda nos in pace, mutans Evae nomen.
Rozvaž pouta viny, slepoty vzdal stíny, zbav nás všeho zlého, zdroj buď dobra všeho.	Solve vincla reis, profer lumen caecis, mala nostra pelle, bona cuncta posce.
Ukaž nám, žes Matka: prosba Tvá je sladká sluchu Syna Tvého, pro nás zrozeného.	Monstra te esse matrem, sumat per te preces qui pro nobis natus tulit esse tuus.
Panno požehnaná, milostí jsi schrána: změň nás v prosté viny, v tiché, čisté syny!	Virgo singularis, inter omnes mitis, nos culpis solutos mites fac et castos.
Dopřej nám žít čistě, ať kráčíme jistě k Tobě do Tvé říše patřit na Ježíše.	Vitam praesta puram, iter para tutum, ut videntes Jesum semper collaetemur.
Ctěme Boha Otce, chvalme Boha Syna, slavme Boha Ducha: Třem buď pocta jedna. Amen.	Sit laus Deo Patri, summo Christo decus, Spiritui Sancto honor, tribus unus. Amen.

Veni Creator

Už Tvůrce Duchu svatý přijď nitra svých věrných navštívit a naplň Boží milostí hruď naši, kterou stvořil jsi.	Veni Creator Spiritus, Mentes tuorum visita, Imple superna gratia, Quae tu creasti pectora.
Ty Těšitel jsi nazýván, dar vzácný, jejž Bůh seslal nám, zdroj živý, láska, oheň v ní a posvěcení duchovní.	Qui diceris Paraclitus, Altissimi donum Dei, Fons vivus, ignis, caritas, Et spiritalis unctio.
Tys Dárce darů sedmerých, prst Boží v dílech veškerých, jsi slavný slib, jejž Otec dal, jimž hrdla řečí požehnal.	Tu septiformis munere, Digitus Paternae dexterae, Tu rite promissum Patris, Sermone ditans guttura.
Zažehni světlo v myšlení, svou láskou srdce prožehni, v čem tělo klesá slabostí, tam napřim síly milostí.	Accende lumen sensibus, Infunde amorem cordibus, Infirma nostri corporis, Virtute firmans perpeti.
Odpůrce zažeň do dáli, a uděl nám mír trvalý, ať se vždy pod Tvým vedením vyhneme vlivům škodlivým.	Hostem repellas longius, Pacem que dones protinus: Ductore sic te praevio, Vitemus omne noxium.
Nauč nás Boha Otce znát, líp jeho Syna poznávat a v Tebe, Ducha od obou, vždy věřit s myslí pokornou.	Per te sciamus da Patrem, Noscamus atque Filium: Teque utriusque Spiritum Credamus omni tempore.
Ježíši, každý tvor Tě chval, neboť jsi slavně z mrtvých vstal, i Otce, Ducha milosti, ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.	Deo Patri sit gloria. Et Filio, qui a mortuis Surrexit, ac Paraclito, in saeculorum saecula. Amen.

Sv. Ludvík – List přátelům Kříže

Dvě strany: Hle, moji drazí bratři, to jsou dvě strany, které se na vás obracejí den co den: strana Ježíše Krista a strana světa. Strana našeho milého Spasitele stojí vpravo a vystupuje po úzké a těsné cestě vzhůru k nebi. V čele kráčí Její dobrý Mistr bos a s hlavou korunovanou trním, s tělem zkrvaveným a s těžkým křížem. Jeho družinou je jenom hlouček věrných; jsou to však ti nejudatnější. Vždyť v reji světa jen málokteří slyší Jeho mírný hlas; jiní nemají odvahu, aby Ho následovali v Jeho chudobě, v Jeho bolestech, potupách a ostatních křížích, neboť toto všechno by v Jeho službě museli snášet po všechny dny svého života bez výjimky.

Po levé straně se ubírá strana světa a ďábla, která je četnější, nádhernější, skvělejší, aspoň na pohled. Celý milý svět běží s ní. Ačkoli jsou tam cesty široké a prostranné, tísní se na nich davy a proudy se valí vpřed. Cesty jsou posety květinami, pokryty zlatem a stříbrem a všude vábí místnosti pro zábavu, tanec a hru.

Učedníci Kristovi: Na pravé straně, v malém hloučku, který následuje Ježíše, se mluví jen o slzách, o pokání, o modlitbě a pohrdání světem a je slyšet slova, často přerušovaná vzlykáním: „Trpme, plačme, postěme se a modleme! Buďme skrytí, pokorní, chudí a umrtvení. Kdo nemá Ducha Kristova – a to je duch Kříže – není vůbec Kristův. Kdo se přidruží ke Kristu, musí křižovat své tělo s jeho vášněmi a žádostmi. Buďto být věrným obrazem Kristovým, nebo být zavržen! „Mějte důvěru!“ povzbuzují se navzájem. ,Je-li Bůh při nás, v nás a před námi, kdo pak může být proti nám? Ten, který je v nás, je mocnější než kníže tohoto světa. Služebník není nad svého pána. Okamžik lehké strasti nám získá nesmírnou a věčnou slávu. Vyvolených je méně, než si lidé myslí: Jen zmužilí a ti, kteří si činí násilí, uchvacují nebeské Království. Jen ten je korunován, kdo bojoval, jak předpisuje evangelium, a nikoli snad názory světa. Bojujme tedy udatně a běžme rychle, abychom dostihli cíle a získali korunu.“

To jsou některé z božských výroků, jimiž se přátelé Kříže vzájemně povzbuzují.

Světští lidé: Synové světa se naproti tomu vespolek pobádají k bezstarostné vytrvalosti ve své zlobě a denně na sebe volají: „Život! Mír! Radost! Jezme a pijme, zpívejme, tancujme a hrejme! Bůh je dobrotivý, Bůh nás nestvořil, aby nás zatratil. Bůh nezakazuje, abychom se veselili. My proto nebudeme zatraceni; nedělejme si zbytečné, přemrštěné strachy a úzkosti. Neumřete …!“

Čtení z Písma svatého

„Nikdo nemůže sloužiti dvěma pánům; neboť buď bude jednoho nenáviděti, a druhého milovati, anebo jednoho se přidrží, a druhým pohrdne. Nemůžete sloužiti Bohu i mamonu.“ (Mt 6,24)

„Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.“ (Mt 12,30)

Všeobecně jsou známy skutky těla. Jsou to: smilstvo, nečistota, [nestydatost,] chlípnost; modloslužba, čarodějství; nepřátelství, sváry, řevnivosti, zlosti, hádky, různice, roztržky, závist, [vraždy;] opilství, hýření a věci jim podobné. O těch vám předpovídám, jakož jsem (už) předpověděl, že ti, kdož takové věci páchají, nedojdou do království Božího.

Plody Ducha však jsou: láska, radost, pokoj; trpělivost, laskavost, dobrota; [shovívavost, tichost,] víra; skromnost, zdrženlivost, [čistota]. Proti takovým věcem není zákona. Kdož však patří ke Kristu, ukřižovali své tělo i s (jeho) vášněmi a žádostmi. (Gal 5,19-24)

Chvíle rozjímavé modlitby.

Modlitba

Přijali jsme pokrm nesmrtelnosti a nyní prosíme: Bože, když hrdě konáme vojenskou službu pod praporem krále Ježíše Krista, dej, abychom s ním jednoho dne věčně vládli z nebeského trůnu.
Amen.

Ó Maria, nauč mě sloužit jedině nejvyššímu Pánu a Králi Ježíši Kristu.
Amen.

Následování Krista – Tomáš Kempenský

O tom, jak málo je milovníků Ježíšova kříže

1. Ježíš má nyní mnoho milovníků svého nebeského království, ale málo těch, kdo nesou jeho kříž. Má mnoho těch, kdo touží po potěšení, ale málo takových, kdo by toužili po utrpení. Nachází hojně společníků k hostině, ale málo k postu. Všichni by se s ním chtěli radovat, málokteří chtějí pro něho něco vytrpět.

Mnozí Ježíše následují až po lámání chleba, ale málokteří až k pití z kalicha utrpení. Mnozí velebí jeho zázraky, málokteří jdou s ním křížovou cestou. Mnozí Ježíše milují, dokud je nestihne nějaké protivenství. Mnozí ho chválí a velebí, pokud od něho dostávají nějaká potěšení. Když se jim však Ježíš skryje a nakrátko je opustí, hned upadají v nářek nebo v přílišnou malomyslnost.

2. Ale ti, kdo milují Ježíše pro Ježíše a ne pro nějaké své vlastní potěšení, velebí ho v každém trápení a úzkosti srdce právě tak, jako při největším potěšení. I kdyby jim nikdy nehodlal darovat žádné potěšení, přece by ho vždycky chválili a vždycky by mu chtěli děkovat.

3. Co všechno dokáže čistá láska k Ježíši, nezkalená prospěchářstvím a sebeláskou! Což nezaslouží jméno námezdníků ti, kdo stále hledají jen potěšení? Což nemilují víc sebe než Krista, když stále myslí jen na svůj prospěch a jen přemýšlejí, co jim to vynese? Kde se však najde ten, kdo by chtěl Bohu sloužit zadarmo?

4. Zřídkakdy se najde někdo tak duchovní, aby byl oproštěn od všeho světského. Neboť kde najdeme člověka vpravdě prostomyslného a odpoutaného ode všech tvorů? Je daleko cennější než perly (Př 31,10). I kdyby člověk rozdal všechen svůj majetek (srov. Pís 8,7), ještě to není ničím. Kdyby činil přísné pokání, ještě je to málo. Kdyby obsáhl všechnu vědu, ještě je daleko od cíle. A kdyby měl velikou ctnost a vroucí zbožnost, ještě mu mnoho chybí; totiž to jedno, co mu je nejvíc potřebné.

A co to je? Aby všechno opustiv, opustil i sebe sama; aby vystoupil sám ze sebe a neponechal si ani stín sebelásky. A když učiní všechno to, co ví, že má vykonat, aby ještě měl za to, že neučinil nic.

5. Ať nepovažuje za nic velkého, co by mohlo být za velké pokládáno; ale ať opravdu vyzná, že je neužitečným služebníkem, jak praví Pravda: Když učiníte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: Jsme jenom neužiteční služebníci (L 17,10).

Tehdy budeš moci být opravdu chudý a prostý duchem a říci s prorokem: Jsem tak sám, tak ponížený (Ž 25,16). Ale nikdo není bohatší, nikdo mocnější, nikdo svobodnější, než ten, kdo dovede opustit sebe i všechno ostatní a pokládat se za posledního.

Zakončete den chválami, modlitbami a děkovnými písněmi!

Madaile sv. Benedikta:
C. S. S. M. L. (Crux Sacra Sit Mihi Lux – Svatý Kříži buď mi světlem)
N. D. S. M. D. (Non Draco Sit Mihi Dux – ať mi není drak vůdcem)
V. R. S. (Vade Retro Satana – ustup Satane)
N. S. M. V. (Nunquam Suade Mihi Vana – nikdy mně neraď marnosti)
S. M. Q. L. (Sunt Mala Quae Libas – je zlé, co dáváš k ochutnání)
I. V. B. (Ipse Venena Biba! Amen. – sám jed pij! Amen.)