Často volejme: Pane, ať poznám Tebe! nebo Pane, ať vidím, kdo jsi!

Kristova láska k nám: Nejsvětější Svátost

Ježíš Kristus nám před svou smrtí dal dva velké dary lásky: své tělo a krev v Nejsvětější Svátosti oltářní a svou Matku. Ve svatém přijímání přijímáme tělo, které Ježíš přijal od Marie. Proto nikdy nemůže existovat rozpor mezi pravou mariánskou láskou a liturgicko-eucharistickou zbožností.

Přípravná modlitba

Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věřících a zapal v nás oheň své božské lásky.

Ave Maris Stella

Zdrávas, hvězdo moří, Živitelko Boží, ustavičná Panno, blahá nebes bráno!	Ave, maris stella, Dei mater alma atque semper virgo, felix caeli porta.
„Ave“ Tobě pěla ústa Gabriela: mír nám vlej, když jméno Eva zpět je čteno.	Sumens illud „Ave“ Gabrielis ore, funda nos in pace, mutans Evae nomen.
Rozvaž pouta viny, slepoty vzdal stíny, zbav nás všeho zlého, zdroj buď dobra všeho.	Solve vincla reis, profer lumen caecis, mala nostra pelle, bona cuncta posce.
Ukaž nám, žes Matka: prosba Tvá je sladká sluchu Syna Tvého, pro nás zrozeného.	Monstra te esse matrem, sumat per te precem qui pro nobis natus tulit esse tuus.
Panno požehnaná, milostí jsi schrána: změň nás v prosté viny, v tiché, čisté syny!	Virgo singularis, inter omnes mitis, nos culpis solutos mites fac et castos.
Dopřej nám žít čistě, ať kráčíme jistě k Tobě do Tvé říše patřit na Ježíše.	Vitam praesta puram, iter para tutum, ut videntes Jesum semper collaetemur.
Ctěme Boha Otce, chvalme Boha Syna, slavme Boha Ducha: Třem buď pocta jedna. Amen.	Sit laus Deo Patri, summo Christo decus, Spiritui Sancto honor, tribus unus. Amen.

Litanie k Duchu svatému
(Pro soukromou pobožnost)

Pane, smiluj se.
Kriste, smiluj se.
Pane, smiluj se.

Kriste, uslyš nás.
Kriste, vyslyš nás.

Otče z nebes, Bože, smiluj se nad námi.
Synu, Vykupiteli světa, Bože, …
Duchu svatý, Bože,
Svatá Trojice, jeden Bože,

Duchu svatý, vycházející z Otce i Syna,
Duchu svatý, rovný Otci i Synu,
Duchu, z jehož vnuknutí mluvili svatí lidé Boží,
Duchu, vydávající svědectví o Kristu,
Duchu, který nás učíš veškeré Pravdě,
Duchu, který jsi sestoupil na Pannu Marii,
Duchu, který jsi v podobě holubice sestoupil na Krista,
Duchu, který ses zjevil nad apoštoly v ohnivých jazycích,
Duchu Páně, který jsi naplnil celou zemi,
Duchu Boží, který v nás přebýváš,
Duchu moudrosti a rozumu,
Duchu rady a síly,
Duchu umění a zbožnosti,
Duchu bázně Boží,
Duchu milosti a slitovnosti,
Duchu víry, naděje a lásky,
Duchu pokory a čistoty,
Duchu pokoje a tichosti,
Duchu, který zkoumáš i hlubiny Boží,
Duchu, který za nás prosíš vzdechy nevyslovitelnými,
Duchu, který řídíš Církev,
Duchu, v němž jsme znovuzrozeni,
Duchu osvojení dětí Božích,

Milostiv nám buď, odpusť nám Pane.
Milostiv nám buď, vyslyš nás Pane.
Ode všeho zlého, vysvoboď nás, Pane.
Ode všeho hříchu, …
Od pokušení a úkladů ďáblových,
Od odpírání poznané pravdě,
Od zatvrzelosti a nekajícnosti,
Od nečistoty duše i těla,
Od domýšlivosti a malomyslnosti,
Od smrti věčné,

I když jsme hříšníci, prosíme Tě, vyslyš nás.
Abys nám ráčil vnuknout ošklivost ke hříchu, …
Abys ráčil osvěcovat naše mysli svým světlem,
Abys ráčil vtisknout svůj zákon do našich srdcí,
Abys nás ráčil roznítit ohněm své lásky,
Abys nám ráčil udělit ducha pravé zbožnosti,
Abys nás ráčil vést cestami spásy,
Abys nám ráčil udělit umění, jehož jediného je nám zapotřebí,
Abys nás ráčil povzbuzovat ke konání dobra,
Abys nám ráčil popřát zásluhu ctnosti,
Abychom žili duchem a nepovolovali žádostem těla,
Abychom pamatovali, že jsme Tvým chrámem, a neposkvrňovali své údy,
Abychom nezarmucovali Tebe, Ducha svatého,
Abychom se snažili zachovat jednotu ducha ve svazku pokoje,
Abychom setrvali v dobrém až do konce,

Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, odpusť nám, Pane.
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, vyslyš nás, Pane.
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.

V. Duchu svatý, naplň srdce svých věrných.
R. A zapal v nich oheň své božské lásky.
Modleme se:
Pane, prosíme, ať je při nás moc Ducha svatého, která by naše srdce milostivě očistila a chránila nás ode všech protivenství. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Modlitba svatého Augustina

Pane Ježíši, dej, ať poznám Tebe, ať poznám sebe. Nic ať si nežádám než Tebe. Ať sebe nenávidím, Tebe ať miluji. Všechno ať dělám pro Tebe. Ať sebe ponižuji, Tebe vyvyšuji. Ať mám na mysli jen Tebe. Ať sebe umrtvuji a v Tobě ať plně žiji. Cokoli se stane, ať přijímám od Tebe. Sebe ať pronásleduji, Tebe ať následuji a vždy ať si přeji připodobnit se Tobě. Sobě ať se vzdaluji, k Tobě ať se utíkám, abych patřil mezi Tvé vyvolené. Sobě ať nedůvěřuji, v Tebe ať důvěřuji, ať chci poslouchat pro Tebe. K ničemu ať nelnu než k Tobě a ať jsem chudý pro Tebe. Pohleď na mne, abych si Tě zamiloval. Povolej mne, abych Tě viděl a na věky Tě požíval. Amen.

Sv. Ludvík

Protože Věčná Moudrost chtěla na jedné straně ukázat velikost své lásky k člověku tím, že zemřela místo něj, aby ho zachránila, a na druhé straně se nemohla rozhodnout člověka opustit, vymyslela tajemný způsob, jak zemřít a žít zároveň a zůstat s člověkem až do konce světa. Tímto láskyplným vynálezem je svatá eucharistie. A aby se jí prostřednictvím tohoto tajemství podařilo uskutečnit svou lásku, nebojí se změnit a pozastavit všechny přírodní zákony.

Jestliže se neskrývá pod leskem diamantu nebo jiného drahého kamene, je to proto, že nechce zůstat s člověkem jen navenek; spíše se skrývá pod podobou malého kousku chleba, přirozeného pokrmu člověka, aby mohla, těšíc se z člověka, vstoupit do jeho srdce a najít v něm svůj příbytek. „Tak jednají jen ti, kdo vroucně milují!“ (sv. Jan Zlatoústý)

„Ó věčná moudrosti,“ říká jeden světec (B. Guerricus), „ó Bože, který chováš takovou touhu po člověku“, že se mu štědře dáváš!

Způsob, jak přistupovat ke svatému přijímání v duchu této mariánské úcty

1. Před svatým přijímáním
Hluboce se pokoříš před Bohem.
Zřekneš se svého zcela porušeného základu a svých náklonností, i kdyby ti je tvá sebeláska ukazovala jako dobré.
Obnovíš své zasvěcení slovy: Jsem celý Tvůj, moje drahá Paní, se vším, co mám.
Pokorně poprosíš tuto laskavou Matku, aby ti propůjčila své Srdce, abys tam přijal Jejího Syna do stejných podmínek jako Ona. Připomeneš Jí, že se jedná o slávu Jejího Syna, aby nebyl vložen do srdce tak znečištěného jako tvoje a tak nestálého, které by Mu jistě ubíralo Jeho slávu, nebo které by Ho ztratilo. Kdyby ale Ona ráčila přijít a přebývat u tebe, aby [tam] přijala svého Syna, mohla by to učinit díky své vládě, kterou vykonává nad srdci, a Jí bude Její Syn přijat zcela bez poskvrny a bez nebezpečí, že Ho někdo bude urážet, nebo že Ho dokonce ztratí: Bůh je v Jejím středu, nepohne se. S důvěrou Jí řekneš, že všechno, cos Jí dal ze svých dober, nestačí, aby Ji uctilo, ale že svatým přijímáním Jí chceš připravit stejný dar, jaký pro Ni vytvořil věčný Otec, a že Jím bude poctěna více, než kdybys Jí dal všechna dobra světa. A Ježíš, který Ji miluje jedinečným způsobem, stále ještě chce v Ní mít zalíbení a odpočinek, i kdyby to mělo být ve tvé duši, která je špinavější a chudší než chlév, do kterého Ježíši nebylo zatěžko přijít, protože tam byla Ona. Požádáš Ji o Její Srdce těmito něžnými slovy: Přijímám Tě za své všechno. Dej mi své Srdce, Maria!“

2. Při svatém přijímání
Když už budeš připraven přijmout Krista, po modlitbě Otče náš se třikrát pomodlíš: „Pane, nejsem hoden…“, jako bys říkal nejdříve věčnému Otci; že nejsi hoden přijmout Jeho jediného Syna pro své špatné myšlenky a nevděk vůči tak laskavému Otci, ale že je zde Maria, Jeho služebnice, která jedná za tebe a dodává ti u Jeho Velebnosti důvěru a zvláštní naději: Protože jsi mě jedinečným způsobem upevnil v naději.

[Pak] řekneš [Bohu] Synu: „Pane, nejsem hoden…“, protože Ho nejsi hoden přijmout pro svá neužitečná a zlá slova a pro svou nevěrnost v Jeho službě, ale že Ho přesto prosíš, aby se nad tebou smiloval, že Ho uvedeš do domu Jeho vlastní Matky a že Ho nepropustíš, dokud si u Ní nevytvoří domov: Zadržel jsem Ho a nepropustím, dokud Ho neuvedu do domu své Matky a do komnaty své Rodičky. Poprosíš Ho, aby vstal a vešel na místo svého odpočinku a do archy svého posvěcení: Povstaň, Pane, k svému odpočinku, Ty i archa Tvého posvěcení. Řekneš Mu, že na rozdíl od Ezaua vůbec nedůvěřuješ svým zásluhám, síle a způsobilosti, nýbrž zásluhám, síle a způsobilosti Marie, své Matky, podobně jako malý Jakub [důvěřoval] péči Rebeky, a že, ačkoli jsi naprostý hříšník a Ezau, odvažuješ se přistoupit k Jeho Svatosti, podporován a ozdoben zásluhami a ctnostmi Jeho svaté Matky.

[Pak] řekneš Duchu Svatému: „Pane, nejsem hoden…“, že nejsi hoden přijmout vrcholné dílo Jeho lásky pro vlažnost a nepravost svých skutků a pro odporování Jeho vnuknutím, ale že Maria, Jeho věrná Snoubenka, je tvou veškerou důvěrou. A řekneš se svatým Bernardem: Ona je má největší důvěra, Ona je veškerým důvodem mé naděje. Můžeš Ho také poprosit, aby znovu sestoupil do Marie, své nerozlučné Snoubenky, že Její lůno je právě tak čisté a Její Srdce hoří láskou právě tak jako kdysi, a že když Ona do tebe nesestoupí, Ježíš ani Maria v tobě vůbec nebudou utvořeni a ani tam nebudou mít důstojný příbytek.

3. Po svatém přijímání
Po svatém přijímání, když jsi vnitřně usebrán a máš zavřené oči, uvedeš Krista do Srdce Mariina. Dáš Ho Jeho Matce, která Ho přijme s láskou, dá Mu čestné místo, bude se Mu hluboce klanět, bude Ho dokonale milovat, upřímně objímat a vzdá Mu v duchu a v pravdě mnoho poct, o kterých se nám v našich temných mrákotách ani nesní.

Nebo klidně zůstaneš hluboce ponořen ve svém srdci v přítomnosti Krista dlícího v Marii. Nebo zůstaneš jako nevolník u brány Králova paláce, kde On právě hovoří s Královnou. A zatímco spolu rozmlouvají, aniž tě k tomu potřebují, v duchu budeš procházet nebem a celou zemí a prosit všechny stvořené bytosti, aby děkovaly Ježíši, klaněly se Mu a milovaly Ho v Marii místo tebe: Pojďte, klaňme se.

Nebo prostě sám ve spojení s Marií požádáš Ježíše o příchod Jeho království na zemi skrze Jeho svatou Matku, o božskou moudrost, o božskou lásku, o odpuštění svých hříchů nebo o nějakou jinou milost, ale vždycky skrze Marii a v Marii. Na sebe se přitom budeš dívat nevraživě a řekneš: Pane, nehleď na mé hříchy, ale ať Tvé oči na mně vidí jen ctnosti a zásluhy Mariiny. A dodáš, když si vzpomeneš na své hříchy: Já jsem největší nepřítel, kterého mám na krku. To já jsem spáchal ty hříchy nebo: Od člověka podlého a lstivého mě vysvoboď nebo: Můj Ježíši, je třeba, abys Ty rostl v mé duši a já abych se umenšoval. Maria, je třeba, abys Ty ve mně rostla, a já abych byl méně, než jsem byl předtím. Ježíši a Maria, rosťte ve mně a množte se [i] v ostatních kolem mne.

Existuje bezpočet jiných myšlenek, kterými tě Duch Svatý zásobuje a bude zásobovat, jestliže budeš docela niterný, umrtvený a věrný té velké a vznešené mariánské úctě, které jsem tě právě naučil. Ale pamatuj si, že čím více necháš při svatém přijímání jednat Marii, tím více bude oslaven Ježíš. A tím více necháš jednat Marii pro Ježíše a Ježíše v Marii, čím hlouběji se budeš pokořovat a čím více Je budeš poslouchat v pokoji a mlčení, aniž by ses trápil, že Je nevidíš, neokoušíš ani necítíš. Vždyť spravedlivý žije z víry všude a zvláště ve svatém přijímání, které je úkonem víry: Můj spravedlivý žije z víry.

Následování Krista – Tomáš Kempenský

Kterak má zbožná duše celým srdcem toužit po spojení s Kristem ve Svátosti

Kdo mi dá, Pane, nalézt tebe samého, úplně ti otevřít srdce a požívat tě, jak po tom touží má duše? Aby mnou již nikdo nepohrdal (Pís 8,1), žádný tvor mě neznepokojoval a nevšímal si mne; ale abys mluvil jen ty se mnou a já s tebou, jako rozmlouvá milý s milým a hoduje přítel s přítelem.

Mou prosbou, mou touhou jest, abych se zcela spojil s tebou, odpoutal své srdce ode všech stvořených věcí a svatým přijímáním nebo častým sloužením mše se naučil mít stále větší zalíbení v nebeských a věčných věcech. Pane Bože, kdy s tebou budu úplně sjednocen, pohroužen v tebe, kdy zcela zapomenu na sebe? Ty ve mně a já v tobě; dej, ať zůstaneme tak spolu sjednoceni.

Ty jsi vpravdě můj milý, významnější nad tisíce jiných (Pís 5,10); v tobě se mé duši zalíbilo přebývat po všechny dny mého života. Ty jsi vpravdě dárce pokoje, v tobě je svrchovaný mír a pravý odpočinek; mimo tebe je jen námaha, bolest a nezměrná bída. Věru, ty jsi Bůh skrytý (Iz 45,15) a svou moudrost neuděluješ bezbožným, ale rozmlouváš s pokornými a prostými.

Jak milý je tvůj duch, Pane, když své syny dobrotivě občerstvuješ nejlahodnějším chlebem, sestupujícím z nebe, abys jim ukázal svou slast (srov. Mdr 16,20; 21,25). Vždyť kde je tak velký lid, který by měl bohy tak blízko u sebe, jako jsi ty, náš Bože (Dt 4,7), přítomný všem svým věrným, kterým se dáváš za pokrm, abys jej každodenně těšil a jejich srdce pozdvihoval k nebesům.

Která společnost je tak slavná jako křesťanský lid? Nebo který tvor pod sluncem je tak milovaný jako zbožná duše, ke které vchází Bůh a živí ji svým slavným tělem? Nevýslovná milosti, podivuhodná dobroto, nezměrná lásko, prokázaná člověku tak zvláštním způsobem!

Ale čím se odvděčím Pánu za tuto milost, za tak mimořádnou lásku? Nemám nic jiného, co bych mu mohl věnovat, než že svému Bohu dám zcela své srdce a v lásce se s ním spojím. Spojí-li se má duše dokonale s Bohem, tehdy zaplesá celé mé nitro. A tehdy mi řekne Pán: Chci být s tebou, pokud chceš být se mnou. Na to mu odpovím: Zůstaň, Pane, dobrotivě se mnou, já chci být s tebou rád. Jedinou mou touhou je, aby se mé srdce spojilo s tebou.

Zakončete den chválami, modlitbami a děkovnými písněmi!

Anima Christi, sanctifica me. Corpus Christi, salva me. Sanguis Christi, inebria me. Aqua lateris Christi, lava me. Passio Christi, conforta me. O bone Jesu, exaudi me. Intra vulnera tua absconde me. Ne permittas a te me separari. Ab hoste maligno defende me. In hora mortis meae voca me. Et jube me venire ad te, Ut cum Sanctis tuis laudem te, per infinita saecula saeculorum. Amen.

Duše Kristova, posvěť mě. Tělo Kristovo, spas mě. Krvi Kristova, opoj mě. Vodo z boku Kristova, obmyj mě. Umučení Kristovo, posilni mě. Ó dobrý Ježíši, vyslyš mě. Ve svých ranách ukryj mě. Nedopusť, abych se odloučil od tebe. Od zlého nepřítele ochraň mě. V hodině mé smrti zavolej mě. A rozkaž, ať přijdu k tobě, abych tě s tvými svatými chválil po nekonečné věky věků. Amen.